Blog 16.letého chlapce trpící dětským autismem , středně těžkou mentální retardací , dětskou spastickou obrnou , opožděným vývojem řeči a jinými poruchami mozku...
středa 22. ledna 2014
OBRÁZKY OD MICHÁLKOVÝCH SPOLUŽÁKŮ - středa 22.1. 2014
Dnes nás navštívily doma dvě naše hodné paní učitelky ze škole , a přinesly Míšovi od jeho spolužáků obrázky s přáním brzkého uzdravení .
Moc nás to potěšilo , že na Míšu ve škole tolik vzpomínají .
neděle 19. ledna 2014
MÍŠA A HASIČSKÉ AUTÍČKO - sobota 18. ledna 2014
No , Michálek je už na tom drobááááááááátečko líp :)
Sice jídlo ze lžičenky ještě odmítá a pije jen polívky a hektolitry čaje , jsme rádi alespoň za to :)
Konečně jsme bez teplot a máme dobrou náladu :)
Táta mi koupil dokonce i nové hasičské autíčko :)
Sice vypadám jako malý upírek , ale to mi ani drobek nevadí :)
MÍŠA ODPOČÍVÁ - čtvrtek 16. ledna 2014
Míša je od pondělního zákroku ještě hodně unavený , tak častěji odpočívá v posteli a kouká na pohádky v počítači .
S jídlem pomalinku zkoušíme , pribináčky zatím nechce , páč lžičenka mu ještě dělá problém v puse . Musí se totiž otírat o horní patro a to Míšovi po vytržených jedničkách opravdu bolí :(
No jsme nesmírně rádi , že se alespoň napije z hrníčka rozmixované polívečky .
Míša bohužel neumí sát brčkem , tak po trošinkách jen usrkává .
Míša je šikulka a opravdu se snaží :)
MÍŠOVA OPERACE ZUBŮ - pondělí 13.ledna 2014
Začal nám nový rok a pro nás opět další starosti :(
Michálka v pondělí 13. ledna čekala ve FN Ostravě operace zoubků :(
Chudáček malej přišel o 18 zubů !!! ( 12 mléčných a 6 nových ) :(
Zůstaly mu jen dvojky nahoře a jedničky a dvojky dole :(
Jelikož Míša od narození nemá sací a kousací reflex a zoubky vůbec nepoužíval , tak se mu pomalinku rozpadaly a kazily .
Museli jsme tedy jít na operaci pod narkózou . Míša to zvládal vcelku dobře . Ráno jsme vyjeli autem již v 5 hodin ráno , v 6 hodin jsme byli už v nemocnici a kolem 7 nás ubytovaly sestřičky na pokoji .
Bylo 10:45 , když přišly dvě sestřičky a pichly Míšovi injekci do zadečku .
V 11:30 jsme Míšu odvezli na sál . Kolem 14 hodiny nás zavolaly k němu na dospávací pokoj . Bylo nám až do breku , když jsme ho zuboženého uviděli :(
Chudáček se celý třepal a plakal bolestí :(
Pusenku měl celou od krve a ret napuchlý , jako papuč :(
Kolem půl třetí ho odvezly na normální pokoj a propustily nás domů až po půl osmé večer a kolem deváté jsme byli už doma .
Na pokoji jsme byli s jedním moc příjemným a milým dědou - nějakým panem Pinkasem z Ostravy . Byl to bývalý profesor psychologie .
Vyprávěl nám o jeho rodině , kolik má vnoučků atd . a pak jsme se bavili o Michálkovi . Zarazila mě jeho otázka , zda má Míša nějakého nejlepšího kamaráda ? Když jsem v duchu tak přemýšlela , tak mu říkám , že nejlepším kámošem je vlastně jeho táta :)
Aby taky ne - jeden bez druhého ani ránu :)
Míša má toho nejlepšího tátu na světě !!!
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)